Úplné počátky filmu jsou samozřejmě spjaté s vynálezy. Proto několik dat:
1879 anglický fotograf E. Muybridge vytvořil tzv. zoopraxiskop: promítal fotografie zvířat na zeď v rychlém sledu tak, že vyvolávaly iluzi pohybu.
1881 francouzský vynálezce É. Marey zachycoval obrázky na točící se kotouč
1894 američané T. A. Edison a W. K. Dickson zkonstruovali a patentovali kinematograf (filmovou kameru ) a kinematoskop ( projektor ).
1895 první veřejné filmové představení (Paříž) a první kino (Atlanta USA)
1927 první zvukový film Jazz Men (USA).
1932 vyvinut první barevný film.
1940 předvedena první barevná televize (u nás 1953).
Počátky kinematografie
V počátku byl film využíván jako vědecký prostředek, točily se především dokumenty. Obrovský ohlas vyvolalo zábavné užití. První umělecké filmy natáčel George Mélies (1861-1938). Největší úspěch mu přinesly filmy s pohádkovo – fantastickým námětem Cesta na měsíc, nebo 400 ďáblových kousků. A kdo by neznal éru grotesek, která proslavila snad nejznámějšího filmaře vůbec, Charlieho Chaplina.
Přední osobností nejen amerického animovaného filmu byl Walt Disney. Začínal jako kreslič plakátů, roku 1927 dobývá svět svou figurkou myšáka Mickeyho. K němu přibývají další – pes Pluto, kačer Donald a pes Goofy. Základem Disneyova úspěchu byla dokonalá animace postav podle reálného pohybu zvířat. Vrcholem jeho tvorby je první dlouhometrážní kreslený film Sněhurka a sedm trpaslíků.
Česká kinematografie
První projekce u nás se konala v Karlových Varech 18. října roku 1896, tedy ani ne rok po světové premiéře. První stálé kino vzniklo v Praze v Karlově ulici roku 1907. Mezi první herce patřil Vlasta Burian, známý díky veselohrám. Dlouhou kapitolu napsali i Voskovec & Werich, režisér Karel Lamač, Jiří Menzel, Miloš Forman a Zdeněk Svěrák.
Filmovou zajímavostí zapsanou dokonce v Guinnessově knize rekordů je natáčení filmu Krysař F. A. Brabce, které se uskutečnilo během jednoho jediného dne, a to 31. 1. 2002.
Animovaný film
Historie slavné éry československého animovaného filmu se začíná psát až po druhé světové válce. Mezi nejvýznamější představitele patří Jiří Trnka, Karel Zeman a Hermína Týrlová.
Rapidnímu rozvoji českého animovaného filmu paradoxně velmi pomohlo znárodnění filmového průmyslu (1945) a vstup uznávaného výtvarníka Jiřího Trnky do něj.
V roce 1946 si z Cannes přivezl hlavní cenu za film Zvířátka a Petrovští.
Společnost AFIT se rozdělila na studio loutkových filmů, kde Trnka působil, a studio kreslených filmů Bratři v triku.
V padesátých letech vznikly v Trnkově dílně úspěšné tituly jako Bajaja (1950), Staré pověsti české (1952), Sen noci svatojánské (1959) a další, jimiž si Trnka vysloužil od světové filmové kritiky označení Walt Disney Východu. Poslední film Jiřího Trnky Ruka z roku 1965 patří mezi jedno z jeho nejslavnějších děl.
Z Trnkových spolupracovníků si vydobyli světovou popularitu Jiří Brdečka a Břetislav Pojar. Mezi nejznámější Pojarovy filmy patří série O hravých medvědech, Pojďte, pane, budeme si hrát, a Zahrada podle knihy již zmíněného Jiřího Trnky.
Druhé centrum českého animovaného filmu bylo na Moravě. Ústředními postavami Zlínských ateliérů byli Karel Zeman a Hermína Týrlová. Filmy jsou určeny především dětskému publiku, k nejznámějším patří Vzpoura hraček (1948).
Původem ze Zlínských ateliérů byl i Zdeněk Miler, který však záhy přesídlil do Prahy do čerstvě založeného studia Bratři v triku. Miler je autorem kreslené postavičky krtečka, jehož příběhy se dočkaly obrovské popularity nejen v ČR (Milerův první film s krtečkem – Jak krtek ke kalhotkám přišel – získal roku 1957 hlavní cenu na festivalu v Benátkách). Krteček se stal jedním ze symbolů českého animovaného filmu.
