Diafilm, promítání, děti

Pohádky jako takové mají v Čechách dlouhou tradici a z celosvětového měřítka jsou výjimečné. Tradice v promítání se vytvářela na promítačkách LATERNA MAGICA (převážně dovoz z Německa). Prvními exempláři diafilmů (1935 – 1945) v ČR byla nasnímaná leporela (Voleský, Praha) a krátké pohádky (Mofis Brno) a diapozitivy (Diakolor Pavla). Díky oblíbenosti, rozvoji technologií a fotomateriálů nastal velký boom výroby v Čechách v 60. letech minulého století. První formou průmyslově vyráběných pohádek pro promítání byly exempláře diapásů (celuloidové pásy s potiskem – rok 1955 – Diababy, MÚ).

Později je nahradily pohádky na diafilmu (kinofilm 35 mm s řadou pozitivních snímků). Kromě pohádek se diafilmy vydávaly i pro výuku – přírodovědné, vlastivědné, technické–auta, železnice, ideologické, umělecké, vojenské atd. Často se používaly (používají) při výuce ve škole, byly obrazovou přílohou knih a součástí výpůjček knihoven.

Diafilmy se dodávaly v různých obalech, zpravidla stočené v plastové špulce označené názvem. Při promítání filmu se četl text. Výroba skončila v 90. letech 20. století jako důsledek pádu komunismu, otevření trhu s elektronikou a nástupu videa. Právě určitá izolace socialistického zřízení a baby-boom (Husákovy děti) způsobila, že oproti světovým trendům se obliba promítání v ČR udržela a zakořenila a dnes zažívá renesanci. Podobná situace, a to ještě ve větší míře, je v Rusku.

Diafilmy se v domácím prostředí promítaly na bakelitových dětských promítačkách. Na diapásy je určena promítačka DIAR, k nejrozšířenějším patří DIAX3. Školy a knihovny byly častěji vybaveny profesionálními projektory Meopta.

Promítání je pro děti již od raného věku velmi přitažlivé, očekávají je s radostným vzrušením. Již ztemnělá místnost vyvolává v dětech zvláštní kouzlo a napomáhá k dobrému soustředění, protože na děti nepůsobí jiné podněty z okolí, jenom světelný obraz a hlas rodiče. Nejen proto je ideální čas promítání za dlouhých zimních večerů.

Obrazy jsou dostatečně velké na rozdíl od knihy a mohou si je prohlížet najednou všechny děti libovolně dlouho – na rozdíl od filmu. Mají tak dost času vnímat a vytvářet si své postoje a závěry. Myšlenkovou aktivitu dětí podporuje také skutečnost, že současně vnímají sluchem a zrakem, jejich zážitky jsou hlubší a lépe si pamatují. Pomocí diafilmu můžeme účinně rozvíjet řeč a poznání dětí, jejich estetické city i podpořit jejich vlastní činnost.

Důležitým aspektem je, že rodič si udělá na dítě čas a věnuje se mu zábavnou formou. Přidanou hodnotou pak může být, když se text nečte, ale rodič popustí uzdu své fantazii. V případě starších dětí může promítačka sloužit i jako hračka, taktéž jako forma spolupráce mezi sourozenci.

 

Další příspěvky

«

»

1 komentář

No ping yet

  1. admin píše:

    Děkuji moc za všechny rodiče, kteří nepreferují jen tv a dvd – minulý víkend jsem s dcerou hlídala k večeru syna kamaráda a tak nás napadlo promítnout mu pár pohádek na naší stařičké promítačce (dcera tomu říká „pohádky na zdi“) … mají doma jen dvd, takže nejdřív vykuleně koukal, proč to tak dlouho trvá a radil mi, že mám zmáčknout čudlík na ovladači a že to půjde … pak jsme zhasli a začali promítat … za chvilku se ozvalo … nám ty pohádky doma běhaj samy … a běhaj rychlejš … a teto, nám to taky samo mluví … myslela jsem, že nezvládneme promítnout ani jednu pohádku … ale pak se děti začaly střídat u promítačky a samy posouvaly pohádky a to ho tak dostalo, že pak nechtěl jít ani domů :-) :-) :-)

    Hanka Lukešová

Napsat komentář

Email nebude publikován.


*