O zlaté rybce

Kdysi žil v jedné daleké zemi chudý rybář se svou ženou. Bydlili v bídné chatrči a živili se rybami, které rybář z moře vylovil.

Když jednou lovil, vylovil z moře podivnou rybu. Celá zlatá byla a lidským hlasem mluvila. „Nezabíjej mne, rybáři,“ pravila, „hoď mne zpátky do moře! Dobře se ti odměním!“

Rybář rybku hodil do vln a ryba zvolala:“ Řekni mi, jaké máš přání, rybáři, vše ti splním.“ Rybář si pomyslil: „Eh, zdraví jsme, život nás těší, nic nepotřebujeme.“ A tak rybce jen poděkoval.

Doma ženě vyprávěl, jaká podivná věc se mu toho dne přihodila. Rybářka se nakvašeně na muže obořila, že je hlupák. Měl chtít pěkný dům, ona že chce nové šaty, pohodlí a dobré jídlo. A hnala ho zpátky k moři, aby rybku a to všechno poprosil.

Rybář zavolal na rybku a rybka se hned objevila. Vyslechla rybáře a pravila: „Splní se tvé přání, rybáři, jdi domů.“

Rybářova žena seděla v nových šatech před domem. Ale zase nebyla spokojena. Zamračeně čekala na rybáře a sotva se objevil, už na něj zpustila, že chce zámek, park, sluhy, koně a kočáry, šperky, hudebníky a drahocenná jídla.

Rybář nemohl jinak, musil zase jít za rybkou. Tam, kde ještě ráno stála jeho rozbitá chatrč, byl teď krásný zámek a kolem něho rozsáhlý park.

Uvnitř hrála hudba, kolem bylo plno lidí. Svou ženu sotva poznal, šaty samý lesk a třpyt – a jen se povýšeně na něho podívala a rozkázala, aby se hned vrátil k rybce: „Chci mít nejskvostnější palác, nejnádhernější šaty, nejskvělejší hostiny v mém domě budou, v celém světě chci být nejbohatší ženo. Jdi už – jsi můj sluha a rybka ať je mou – služebnicí!“

Zoufalý rybář šel zpět na mořský břeh. Moře burácelo, vysoké vlny dorážely na skály, ani vlastního hlasu neslyšel, když volal rybku. Když se rybka konečně objevila, pověděl jí rybář další přání nespokojené ženy. Když vyslovil poslední rybářčino přání, nebe rozrazil blesk, zarachotil hrom, nastala hrozná tma a rybka zmizela navždy.

Rybář došel k místu, kde stál palác jeho ženy. Uviděl tam opět svou starou polorozbořenou chatrč. A rybářka před ní seděla zase nuzně oblečená se svou každodenní těžkou prací. Tak byla za svou zpupnost a nespokojenost potrestána.

O zlaté rybce

Výrobce

DiarMU

Rok

1955

Délka

Autor

Fridrichová Věra

Označení

B0259

O zlaté rybce

Podobné pohádky

Jak to vlastně je? Bodlák

O pionýrském šátečku

Vděčná zvířátka

Budka