O dvanásti měsíčkách

Maruška byla usilovná, dobrá a pěkná, ale macecha ji neměla ráda proto, že její vlastní dcera Holena byla lenivá a škaredá. Záviděli Marušce její dobrotu a krásu, poroučeli jí, musela je ve všem uposlechnouti. Zaplakala si když ji nikdo neviděl.

Jednou v největší zimě poslali Marušku do lesa aby jim přinesla fialky. Macech a Holena seděli zatím u teplých kamen a Maruška šla ve veliké vánici do lesa a žalostně plakala, třásla ji zima a měla hlad.

Najednou z daleka uviděla vatru. Okolo vatry sedělo dvanáct chlapů. Maruška je pozdravila a poklonila se jim, prosila je, aby mohla blíže přistoupit a u vatry se ohřáti. Vyrozprávěla jim, že má maceše a Holeně přinésti fialky a prosila je, aby jí pomohli. Máš Ty veliké štěstí Maruško, pověděli jí, neb my jsme 12 měsíčků. Vidíš, já jsem nejstarší, sedím na nejvyšším místě, jsem Prosinec a zde při mne ten mladý je Leden, potom Únor, Březen, Duben, Květen, Červen, Červenec, Srpen, Září, Říjen a Listopad.

Nuže Březen, zavolal starý Prosinec, zatoč kyjem aby okolo Marušky narostly fialky. Březen zatočil kyjem a tu zmiznul sníh okolo Marušky a narostly tam překrásné vonící fialky.

Maruška nasbírala kytici, měsíčkům poděkovala a utíkala domů.

Macecha a Holena vzali od ní fialky a zase ji poslali zpět do lesa, aby jim přinesla jahody. Maruška si zaplakala, ale nedalo se nic dělat, musela poslechnouti a zase šla do lesa. Teď měsíc Červen zatočil kyjem a už byl les plný červených jahod. Nasbírala je do zástěrky, poděkovala a hajdy domů.

Macecha a Holena ji zase poslali, aby donesla jablíčka. Teď jí měsíc Září pomohl.

Krásné jablíčka posbírala, poděkovala a utíkala domů.

Holena se rozhodla, že i ona půjde nasbírati jablíčka a vybrala se na cestu do lesa. Když uviděla vatru, nepoklonila se měsíčkům, ale rozkázala jim, aby jí ihned naplnili pytle s červenými jablíčkami. Starý prosinec se nahněval, zatočil kyjem a najednou přišla taková vánice s vichřicí, že Holena zmrznula ve velikém sněhu.

Macecha čekala dlouho, že se vrátí její dcera, ale když se nevrátila šla ji hledat do velikého lesa. Ani ona se nepoklonila měsíčkům a neochotně jim odpovídala. Starý Prosinec zase zatočil kyjem a veliký sníh zakryl i macechu tak, že i ona zmrznula.

O dvanácti měsíčkách

Výrobce

KSM

Délka

Autor

Cpin Štefan

Napsal

Galgóczyová Vilma

Označení

B0336

O dvanácti měsíčkách

Podobné pohádky

O velké řepě II.

Pomsta vrabců

O hloupé myšce

Popelka