Dřevorubcův krajíček

Jeden chudý dřevorubec, rubal v lese dříví. Na celý den měl s sebou k jídlu jen malý krajíček chleba, a ten mu odnesl a snědl čertík, který se po prvé vypravil na zem.

Když se v pekle chlubil svým čtveráctvím, staří čerti se na něho rozzlobili: „Že se nestydíš! Vzal jsi poslední chleba chudákovi. Hned jdi zpátky a nevracej se, dokud dřevorubci krajíček nevynahradíš!“

Čertík vyhledal hladového dřevorubce, poprosil jej za odpuštění a nabídl mu své služby: „Dobrý člověče, vezmi si mě za pomocníka. Udělám všechno, co si budeš přát.“

Chudý dřevorubec už dávno toužil po políčku. Poprosil tedy pána: „Dovolte mi, pane, abych vysušil bažinu ve vašem lese a zasel si tam pšenici.“ Pán se zamyslil: „Dobrá, nezakazuji ti to.“

Čertík se dal hned do práce. Sám vytrhal stromy i s kořeny, odvedl vodu a zoral zemi. Dřevorubec zasel na nové pole pšenici.

Pšenice vyrostla překrásná. Když ji pán uviděl, rozkázal svým služebníkům, aby ji pokosili a odvezli do panské stodoly. „Půda je moje, moje je tedy i pšenice,“ vysmál se dřevorubci.

Čertík však dostal nápad, jak pána vytrestat. Vypravil se za ním a poprosil ho: „Pane, dřevorubec zasil do tvé půdy svoje zrno. Dej mu tedy snop pšenice nebo aspoň tolik, co já unesu.“ když pán viděl tak malinkého pomocníka, svolil: netušil, co čertík dokáže.

Čertík si natáhl před panskou stodolu dlouhý konopný provaz a k úžasu pána naložil na něj všechno panské obilí. Hodil si obrovský snop na záda o odnášel jej pryč.

Lakomý pán nařídil sluhům, aby honem pustili z chléva na čertíka býky. Domníval se, že čertíka naberou na rohy nebo že ho rozdupou.

Ale čertík býky chytil, svázal, naložil na obilí a přinesl dřevorubci. Tak ošálil lakomého pána a dřevorubci se odsloužil za krajíček chleba, který mu vzal. A čerti jej tentokrát přijali dobře, protože chudého člověka neošidil.

Dřevorubcův krajíček

Výrobce

DiarMU

Rok

1957

Délka

Autor

Puchýř R.

Napsal

Suchanov Vladimír

Označení

B0523

Dřevorubcův krajíček

Podobné pohádky

Muzikant a černokněžník

Jak šel Honza pro lék

Kalendář

Jak v Kocourkově utopili raka