O hloupém Honzovi

Byl jednou jeden otec a ten měl tři syny. Starší dva pásli ovce a nejmladší Honza, nosíval bratrům na pastvu oběd.

Jednou nesl kaši, hrách a chléb. Když přišel na most, začly žáby kvákat: „Rach, rach, rach.“ Honza myslel, že ho prosí o hrách, a tak jim házel a házel, až nezbylo v hrnku nic.

Šel dál, přišel na dřevěný můstek a vidí, že je v něm plno štěrbin. I pomyslil si: „Lehko by si tu mohla některá ovečka nohu zlámat!“ Vzal tedy kaši a vymazal s ní všecky díry v mostě.

Když přišel na pastvu, ptají se ho bratři: „Kde máš oběd?“ „Inu,“povídá Honza, „když jsem šel po mostě, prosily mě žáby, abych jim dal hrách. Dal jsem jim ho tedy. A tou kaší jsem vymazal díry v mostě, aby si tam ovečky nohy nepolámaly.“ O chlebě se nezmínil.

„Když jsi nám nepřinesl oběd, tedy si pas sám!“ rozhněvali se bratři a odešli do lesa. Honza si sedl pod keř a pomalu žvýkal chléb. Ovečky se postavily proti němu a žvýkaly taky. Honza myslil, že se mu posmívají, vzal tedy kámen a hodil po ovečkách. Ovečky se rozběhly a už se nevrátily.

Vtom přijdou bratři a vidí, co Honza provedl. „Co si jen počnem!“ říkali a radili se, až se uradili, že se vrátí domů a řeknou, že ovečky zahnal vlk.

Jenže doma nebylo jen tak. Když se táta ptal po ovečkách, bratři se lekli a utíkali z chalupy a zavřeli dveře na řetěz. Honza vysadil dveře za nimi a utekl i s dveřmi za bratry do lesa. Když přišla noc, radili se, kde budou spát. Nikde žádná chaloupka nebyla a tak tedy Honza vylezl na strom a ostatní za ním, aby je v noci nepřepadla dravá zvěř.

Jen se na strom usadili, přihnali se loupežníci. Rozdělali oheň a uvelebili se právě pod stromem, co na něj bratři vylezli. Potom vyndali pytel peněz a začali je počítat.

Bratři na stromě strachem ani nedýchali, jen aby je loupežníci nezpozorovali. Za chvíli Honza šeptá: „Už ty dveře neudržím!“ „Proč jsi je nenechal dole?“ zlobili se bratři. „Já je pustím!“ „Jen se opovaž!“ hrozili bratři.

Vtom bác! Dveře spadly doprostřed mezi loupežníky. Loupežníci se lekli, že všechno nechali a rozutíkali se na všechny strany. Bratři slezli dolů a posbírali peníze. Honza vzal dveře a šli domů. Když uviděl táta tolik peněz, odpustil jim a měli se potom dobře až do smrti.

O hloupém Honzovi

Výrobce

DiarMU

Rok

1955

Délka

Autor

Fridrichová Věra

Napsal

Pazourek Vladimír

Označení

B0095

Koupit

O hloupém Honzovi

Podobné pohádky

Jůra, Matěj, Jan

Svoz obilí – Koláče

Zvířátka a loupežníci

Tajemná skříňka