Jak šel Honza pro lék

Jedna matka měla dva syny, staršího Toníka a mladšího Honzu. Toník byl učiněný lenoch a Honza za něho všecko udělal.

Jednou, když měli jít do lesa pro dříví, lehl Toník do postele a naříkal, že je mu zle a že do lesa nepůjde a volal na mámu, která poklízela na dvoře.

Když máma viděla, že její miláček leží a stůně, křikla na Honzu, aby běžel do lékárny pro lék: „Běž, Honzo, do lékárny, přines lék!“ Honza dvakrát nechtěl, ale nakonec si dal říci. „Hoď sebou, ať jsi hned zpět,“ volá matka, když už je Honza ze dveří.

Přiběhl Honza k lékárně a vzpomněl si, že na něho křičeli, aby sebou hodil. Tak tedy sebou hodil do skleněných dveří a rozbil je. Jak vstává ze střepin, objeví se lékárník.

„Copak jsi to za hosta, že hned dveře rozbíjíš?“ ptá se Honzy. „Poslali mě pro lék, Toník stůně, a řekli, abych sebou hodil. Já sebou hodil a ...“ ubrekuje Honza.

Lékárník chytil Honzu za límec a povídá: „Pojď se mnou, dám ti medicinu!“ Vzal z kouta hůl a Honzu několikrát přetáhl. „Teď utíkej domů a dej taky Toníkovi ochutnat!“

Běží Honza domů, až se za ním práší. Po cestě vráží do lidí, lidé mu nadávali, málem nepadne pod kola vozu.

Když přiběhne domů, matka mu hned nadává: „Kde jsi byl tak dlouho, podívej, Toníčkovi se ještě přitížilo.“ I praví Honza: „Nevím, nevím, matko, jestli se mu po té medicíně bude dařit líp?“

„Jenom mu ji dej!“ Utrhne se na něho matka. Honza skočí do kouta, chytí sukovici a přetáhne bratra dvakrát po zádech. „Jakou medicinu jsem v lékárně dostal, takovou mu dám.“

Matka rozpřáhla zděšeně ruce. Toník vyskočil z postele a postavil se na nohy. I obrátil se Honza k mámě a povídá: „Vidíte, matko, jako dobrou medicinu jsem z lékárny přinesl. Hned po ní Toníkovi nemoc přešla.“ A to je konec pohádky o Honzovi, kterého považovali neprávem za hloupého.

Jak šel Honza pro lék

Výrobce

DiarMU

Délka

Autor

Boukal V.

Napsal

Janíčková A.

Označení

B0379

Koupit

Jak šel Honza pro lék

Podobné pohádky

O namalovaném sluníčku

Pohádka o zlém kamení

Rukavička

Silný Ctibor