Kouzelný prsten

Žil jeden bohatý sultán. Měl krásný palác, zlata a drahokamů plné truhlice. Jednoho dne se ten sultán rozhodl, že se ožení. Zavolal svého vezíra a přikázal mu, aby se druhý den shromáždily na ulicích města všechny hezké dívky, že si jednu z nich vybere za ženu.

Druhý den se opravdu sešli všechny nejhezčí, ale sultánovi, který mezi nimi projížděl na koni, se žádná nelíbila. O jedné řekl, že má velké ruce, o druhé zase, že je tlustá, třetí, že je malá, a tak na každé shledal nějakou chybu. Ale vtom spatřil dívku, která v řadě nestála a někam rychle utíkala.

Právě ta se sultánovi zalíbila. Pustil se za ní. Aby jí nadběhl, přebrodil s koněm řeku. Ale ve vodě sklouzl mu s prstu prsten. A to nebyl jen obyčejný prsten! Byla v něm zakleta všechna sultánova moc. V tu chvíli, jak ho ztratil, stal se z něho žebrák. Když se s koněm vrátil k svému průvodu, nikdo ho nepoznal a zle se na něho všichni osopili. Začali mu lát a vyptávali se, kde že je sultán? A protože myslili, že žebrák sultána zabil, pronásledovali ho. Sultán vyskočil na koně a rychle před nimi prchal.

Přijel před osamocený domek. Když zaklepal, otevřely se dveře a tu spatřil krásnou dívku. A byla to právě ta dívka, kterou před chvílí pronásledoval. Byla to dcera chudého rybáře, který domek obýval. Sultán vyprávěl rybáři a jeho dceři, že je chudý pocestný a že ho pronásleduje sultánovo vojsko. A tu se ho v domku ihned ujali.

Žil s nimi a pomáhal jim při nakládání ryb. Práce se mu nelíbila, ale co měl dělat, když ztratil svůj kouzelný prsten. A tu jednou přinesl rybář veliký úlovek. Všichni začali hned ryby čistit a tu z jedné vypadl prsten. Byl to ten, který sultán v řece ztratil a ryba jej spolkla.

Sultán s radostí popadl prsten, rychle jej navlékl a hned se zas proměnil v mocného a bohatého vladaře.

Rybářovu dceru si vzal za manželku a slíbil, že bude moudře a spravedlivě panovat. Než opustil rybářův domek, slíbil krásné dívce, že i ona bude vládnout s ním, a jejich rozkazů že bude uposlechnuto jako jeho.

Dlouho trvaly svatební radovánky. Jednoho dne rozkázal sultán vezírovi, aby na lid uvalil nové daně. Chtěl zase své pokladnice zlatem naplnit. Dcera rybářova, nyní už sultánova žena ho prosila, aby tak nečinil. Připomínala mu slib, že bude moudře a spravedlivě panovat. Ale sultán nechtěl nic slyšet a ještě se jí vysmál.

A tu žena sultánova řekla: „Podej mi ruku, nebude mezi námi mrzutostí.“ Sultán jásal v duchu, jak se mu podařilo i svoji ženu podmanit. Podal jí ruku. Ale vtom dcera rybářova rychle mu stáhla prsten a rozbila jej.

Jak se kouzelný prsten rozbil, ihned zmizel palác, služebnictvo i zlato a drahokamy. A ze sultána se zase stal otrhaný žebrák. Dívka se vrátila ke svému otci a tam žila. A všem lidem se vedlo lépe, bez zlého a rozmařilého sultána.

Kouzelný prsten

Výrobce

DiarMU

Délka

Autor

Bílovská Dobroslava

Napsal

Phillipová H.

Označení

B0380

Koupit

Kouzelný prsten

Podobné pohádky

O Vandrovném

Divoké labutě

Tři zlaté vlasy Děda Vševěda

Císařovy nové šaty