Budulínek

Budulínek byl takový malý chlapeček, který velmi rád papal hrášek.

Když jeho maminka a tatínek musili jít do práce, vždycky mu nechali doma plný hrnec hrášku, aby si mohl pochutnávat, když byl tak sám doma.

Jednou odpoledne kdosi ťukal na okénko. Budulínek se podíval, kdo to je a viděl lišku. „Co chceš, liško?“ ptal se Budulínek. „Pusť mne dovnitř,“ prosila liška, „budeme si spolu hrát. Když mi dáš trochu hrášku, budu tě vozit na svém ocásku po kuchyni, po pokoji, jak budeš chtít.“

Budulínek si rád s někým hrál a proto pustil lišku dovnitř, dal jí napapat hrášku a pak si jí sedl na ocásek a zavolal: „Liško, tak teď mě pěkně budeš vozit po kuchyni!“ Liška běhala chvíli kolem kuchyně, Budulínkovi se to líbilo a měl radost. Najednou se liška rozběhla, otevřela dvéře a suž si to pelášila k lesu. Budulínek měl co dělat, aby nespadnul takovou běžela liška rychlostí.

A liška běžela, běžela, až doběhla do lesa ke svému doupěti, ve kterém bydlela. Byla to taková hluboká díra mezi kameny pod starým velkým stromem. V té díře liška zmizela i s Budulínkem.

Liška měla ve svém doupěti malé lištičky, které si chtěly s Budulínkem hrát. Budulínek ale nechtěl a plakal, protože se mu v díře nelíbilo, chtěl domů a zlobil se na starou lišku, že jej tak oklamala.

Budulínkova maminka se s tatínkem vrátili domů, viděli dveře otevřené a velice se polekali, když nenašli Budulínka doma. Ale tatínek hned uhodl, kdo asi Budulínka ukradl. „To jistě ta stará liška, co bydlí v té díře u starého stromu mezi kameny. Však já jí ukáži!“ Tak řekl Budulínkův tatínek, vzal si své housle a vyšel do lesa. A zrovna k té díře, co bydlela liška.

Tam začal hrát na housle. Stará liška uslyšel a hudbu, bylo jí to divné. „Běž se podívat, kdo to venku hraje,“ řekla jedné lištičce. Lištička vyběhla, ale tam ji hned chytil Budulínkův tatínek, hodil ji do připraveného pytle a hrál dál veselou písničku na své housle. Když se lištička nevracela, poslala stará liška druhou lištičku. Jakmile vyběhla ven, hned ji Budulínkův tatínek chytil a hodil do pytle. Stará liška poslala všecky lištičky, ale žádná se nevracela domů. „Co tam ty moje děti dělají?“ myslela si stará liška. Musím se jít podívat sama, kdo to venku hraje.

Jakmile vyběhla, už tu byl připravený pytel a tak byly všechny lišky pochytány. K tomu jim ještě Budulínkův tatínek pořádně proutkem našvihal a pak pytel zavázal. Nakonec vytáhl z díry uplakaného Budulínka a spěchal s ním domů.

Maminka už je netrpělivě čekala a měla radost, že to tak dobře dopadlo. Budulínek musel mamince i tatínkovi slíbit, že už nikoho nepustí k sobě, až bude sám doma.

O Budulínkovi

Výrobce

DIABABY

Délka

Napsal

Kopeček Vladimír

Označení

B0682

O Budulínkovi

Podobné pohádky

Kocour v botách

O perníkové chaloupce

O kohoutkovi a slepičce

Dlouhý, Široký a Bystrozraký 2