y
O kohoutkovi a slepičce
Kohoutek a slepička vyšli si spolu do obory na oříšky. Kohoutek řekl: „Co kdo z nás najde, bude oběma na polovic.“ „Tak dobře!“ odpověděla slepička. Hrabala, hrabala.
Vyhrabala jadérko a upřímně se s kohoutkem o ně rozdělila. Potom vyhrabal kohoutek také jadérko, ale byl lakomý chtěl je rychle sám pohltit, aby slepička nevěděla a jádro mu uvázlo v krčku. „Běž honem, slepičko, přines vody, sic umru!“ Jak to řekl, převalil se na zem, nožkama vzhůru. Slepička běžela pro vodu ke studánce .
„Studánko, dej vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře!“ Studánka řekla: „Nedám ti vody, dokud mi nepřineseš od švadleny šátek.“ Slepička běžela ke švadlence.
„Švadlenko, dej šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře!“ Švadlenka řekla: „Nedám ti šátku, dokud mi nepřineseš od ševče střevíčky.“ Slepička běžela k ševci.
„Mistře, dej střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře!“ Švec řekl: „Nedám ti střevíčky, dokud mi nepřineseš od svině štětin.“ Slepička běžela ke svini.
„Sviňko, dej ševci štětiny, švec da střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře!“ Svině řekla: „Nedám ti štětin, dokud mi nepřineseš od sladovníka mláta.“ Slepička běžela k sladovníkovi.
„Sladovníče, dej svini mláta, svině dá ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře bojím se, bojím, že umře!“ Sladovník řekl: „Nedám ti mláta, dokud mi nepřineseš od krávy smetany!“ Slepička běžela ke krávě.
„Kravičko, dej sladovníkovi smetany, sladovník dá svini mláta, svině dá ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře!“ Kráva řekla: „Nedám ti smetany, dokud mi nepřineseš s louky travičky.“ Slepička běžela k louce.
„Louko, dej krávě travičky, kráva dá sladovníkovi smetany, sladovník dá svini mláta, svině dá ševci střevíčky, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá Šáteček studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře!“ Louka řekla: „Nedám ti travičky, dokud mi nevyprosíš s nebe rosičky!“ Slepička prosila:
„Nebe, nebíčko! Dej louce rosičky, louka dá krávě travičku, kráva dá slovníkoví smetany, sladovník dá svini mláta, svině dá ševci štětiny, švec dá střevíčky švadlence, švadlenka dá šátek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi: leží tam v oboře, má nožky nahoře, bojím se, bojím, že umře.“ Slitovalo se nebe nad kohoutkem a seslalo louce rosičku, louka dala travičku, kráva smetanu sladovník mláto, svině štětiny, švec střevíčky, švadlenka šátek a studánka vody. Slepička nabrala vody do zobáčku a jakmile ji kohoutkovi do krku vpustila, sklouzlo jadérko dolů, kohoutek skočil na nožky, zatřepal křídly a vesele zakrkohal. Poděkoval slepičce a slíbil, že už nikdy nebude lakomý.
