V pohádce se děje věcí! – Za almužnu mistru ševci slíbí babka na potkání, že mu splní troje přání.

Švec i s dětmi trpí hlady. Dali hlavy dohromady, zesmutněli, posteskli si: – Najíme se z prázdné mísy.

V tom čert! – rohy, kozlí uši… – upiš, – říká, – ševče, duši! – A švec upsal. – Nebýt táty, není chleba za dukáty.

Přišel čas. – Čert ševce shání. Švec zašeptal první přání: přičaroval na verpánek čerta. – Ten byl z toho Janek!

– Slituj se! – Čert prosí ševce. Švec však slitovat se nechce, bičem zlého čerta měří, potěhem jej žene z dveří.

Jednou zase za svítání přijde čert – a ševce shání. Ševci stačí přání říci, – čert přimrzne k okenici.

Půjdeš odtud, hloupý čerte! Pejsci, vždyť jej nesežerte! Nevrátí se čert tak lehce. Nechá na pokoji ševce!

Přišel čas. – Měl málo asi… K domku blíž – to netroufá si, však na přání mistra ševce přilepil se k staré švestce.

Lidé na pomoc jdou ševci. Na stromě čert jako v kleci, vidí: pod stromem, tam dole, rýče, vidle v jednom kole!

Čertu spěchem hoří uši! Úpis o ševcově duši vzal mu vítr, k ševci nese, –– čert jen za ním ohlédne se…

Rozum, věrný ševcův rádce, radil: – uživí tě práce! Spal ten úpis bez okolků, nu a s peklem – zanech spolků!

Švec a čert

Výrobce

DOlomouc

Délka

Autor

Bělohlávek František

Napsal

Stříž Jaromír

Označení

B0417

Koupit

Podobné pohádky